4-II: Milé deníčky z letního tábora

Část druhá: Milé deníčky z letního tábora

Dívka odhodila školní brašnu do kouta a zasedla k počítači. Starý stroj po babičce – který měl naprosto nemožný předpotopní osmijádrový procesor! – chvíli trucovitě chroustal data, ale nakonec ustoupil, uvážlivě spustil operační systém a o nekonečných dvacet sekund později i internetový prohlížeč.

„Natálie, oběd!“

„Ó, běda,“ povzdechla si Natálie. Rychle otevřela aspoň několik záložek, aby se přesvědčila, jestli na některé z jejích oblíbených stránek o fanfiction nepřibylo něco nového ke čtení. Zase nic!

„Oběd!“

Hned po jídle se vrátila zpátky a automaticky zaktualizovala všechna okna, kromě toho skleněného vedoucího na ulici. Nikde nic nepřibylo, opět s výjimkou okna ven, kde se na parapetu usadil malý šedivý ptáček. Natálie mu ale nevěnovala pozornost a rozhodla se popáté si přečíst jednu krátkou povídku pojednávající o bouřlivém sexuálním životě postav, které jsou duševním vlastnictvím J. K. Rowlingové.

Zdaleka se ale nebavila tolik jako počtvrté, potřetí nebo podruhé a zdaleka ne tak jako poprvé.[1] Její soustředění proto brzo přerušilo tiché ťukání. Zvedla hlavu a spatřila onoho ptáčka, jak trpělivě ťuká do skla. Ťuk. Ťuk ťuk. Ťuk. Ťuk. Pauza.  Ťuk ťuk… Co to má znamenat? Opeřenec se prošel sem a tam po parapetu a začal znovu klepat zobákem do okna.

„Snaží se mi snad ten vrabčák něco říct?“ zašeptala si pro sebe a rychle vyhledala na wikipedii Morseovu abecedu. Popadla nejbližší sešit (MS Sešit) a začala zaznamenávat ptáčkův vzkaz.

„Co to má být za blbost?“ přelétla změť teček a čárek.

 --./.-/.-./.-./-.--/  /.--./---/-.-/./.-./

„Čárka tečka čárka, tak začíná Klárka… aha, ještě jedna čárka, to je co, ypsilon?“ olízla zamračeně tužku. „…mezera… Proč má proboha P čtyři znaky? Tři čárky jsou ó, to je jasný…“

„To přece znám!“ vyhrkla překvapeně, když zadala slova do vyhledavače. „To mi kdysi vyprávěla babička…“ a pak řekla, ať si to dočtu sama, až mi bude třináct a sedm osmin.  Znamená to, že na netu se před ní drze ukrývá příběh, který už mohla mít dva a pět šestin roku přečtený?

Někdo bez zaklepání rozrazil dveře jejího pokoje.

„Čus pyčo! Co tvozíš?“

Den nultý

Rozkaz NEŘÁDu. Datum: 13. 7. 2006

Všem složkám: Spusťte operaci Křižácká výprava. Tábor musí padnout.

Podepsán: Cylindr v. r.

…

„Invalid parameter. Define tábor and try again.“

„Já? Proč já? Víš přece, že děti nedokážu pořádně zkrotit…“

„Ne. Konec přehrávání, otočte kazetu.“

„Karty říkají, že kdybych tam jela já, skončí celá akce strašlivou celosvětovou katastrofou!“

„Copak se nenašel nikdo jiný? A opravdu je nutné, abychom ten tábor pořádali se studenty?“

„Díky za nabídku, Nigrusi, ale mám na prázdniny důležitější a zábavnější plány. Lehnu si tady do poličky s knihami a budu pozorovat, jak na mě padá prach.“

…

„Že jsem já pitomec vlastně neřekl Hybridovi!“

„NEBUDETE URÁŽET NIGRUSE TRUMPÁLA V MOJÍ PŘÍTOMNOSTI!“

Výběr z pamětí N. T., nejlepšího ředitele, kterého Polná poznala

Některé důležité události by rozhodně měly být dobře opatrovány v paměti celého karbanictva. Některé jiné události by měly být naopak nadobro zapomenuty. Hm, to zní opravdu moudře! Je to úderné, tajemné a nikdo to nemůže popřít. Ale mnohem moudřeji by znělo, kdybych řekl i to, které události mají být zaznamenány a které zapomenuty. Patrně až čas by měl vyřešit otázku, kam se jednou zařadí příhody, které se udály na karbanickém letním táboře v Jamném.

To bych tu ale nesměl být já, Nigrus Trumpál, ředitel polenské školy karbanu a hazardu, držitel mnoha řádů a ocenění, na jejichž výčet by tento útlý svazek nemohl vystačit (a z nichž si nejvíce cením obou plaveckých diplomů).  Rozhodl jsem se podat svědectví o strastiplném příběhu léta Léta Páně dvoutisícíhošestého.

Jsou to už dva roky, co se v závěru Turnaje tří karbanických škol střetl Garry Poker s Doktorem Vrdlmrsmrstem. Jejich setkání – a hlavně to, co při něm vyšlo najevo – má dodnes strašlivý dopad a Garry se s tím vypořádává jen velmi pomalu. Je ale nezbytně nutné, aby to zvládl. Očekávání závěrečné bitvy[2] visí ve vzduchu a Garry musí být připraven. Jeho trénink ale vyžaduje mnoho času a energie – bohužel ale nejen jeho času a jeho energie. Takže se mi jen málokdy podaří najít si v rozvrhu volný večer jen pro sebe a zavřít se tady v nejvyšším patře Kulaté věže s červenou střechou a mírně nakloněným cimbuřím, kde se uklidňuji sepisováním pamětí.

…

Asi bych měl začít své vyprávění několika základními informacemi. Tak tedy, Turnaj tří karbanických škol se v roce 2006 odehrával v Jamném, pod kuratelou tamní Moravské zemské karetní školy a její ředitelky, paní Maršové-Melové. Jedinou kvalifikací této dámy pro výkon funkce ředitelky je její korpulentní postava[3], díky níž ji nikdo nevytlačí z místa.

Turnaje se kromě polenské a jamenské školy účastní již od jeho založení Revolučním odborovým hnutím (konkrétně Svazem pracovníků v československém karbanickém školství) v roce 1956 také slovenská karetní škola z Iže.[4] Jejím ředitelem je můj úhlavní nepřítel – již od školky, kde mi rozmlátil o stěnu moji nejoblíbenější hračku, plechového kohouta[5] – Ištván Károlyi.

…

Pokud byste tedy chtěli zvědět, co se tehdy odehrálo, věřte mým slovům nehledíce na to, kolik jiných verzí objevíte. Ředitelův deník je jediná pravdivá – nebo lépe řečeno oficiální – verze událostí.

---

[1] Brownie Levadulová popisuje ve své knize Levandulový svět: průvodce sexuálním životem dospívající dívky právě opačnou zkušenost s posloupností zážitků. Pravda, nemluví ale o čtení.

[2] Pozn. editora: Ve vzduchu ještě nevisí samotná bitva, ale teprve její očekávání. Na této větě je vidět, jak profesor Trumpál dokázal dokonale předvídat nadcházející události.

[3] Pozn. řed.: Je zhruba stejně vysoká a široká jako Hybrid. Jako ležící Hybrid.

[4] Pozn. řed.: Slovenská škola karbanu a hazardu (resp. vzhledem k lokaci spíše Szlovák iskola keze kártyák és szerencsejáték) nemůže sídlit nikde jinde. Alespoň podle frekvence výskytu v křížovkách jde totiž o jedinou obec na Slovensku.

[5] Informaci se nepodařilo ověřit z jiných zdrojů. Nigrus Trumpál se totiž narodil na rozcestí u Slaného – Lotouše, kudy jeho rodiče pospíchali ze svého dočasného bydliště v Lounech do Kosti.^* Dětství pak strávil právě v podhradí Kosti, kde nasbíral řadu zkušeností a lidové moudrosti. Není ani známo, že by kdy pobýval v mateřské škole; jedním z důvodů může být i to, že tehdy ještě neexistovaly.

Podle dostupných materiálů se Trumpál s Károlyim setkali poprvé v roce 1946, kdy se společně podíleli na založení Karbanického vysokého učení^**. Historka s kohoutem bude tedy s největší pravděpodobností vymyšlená, protože z této doby snad nepochází.

^* dopl. pozn. č. 1: Nebylo by totiž žádoucí, aby malý Nigrus (kterému ještě před narozením kartářka Sevilla Dvouhlavňová^a předpověděla velkou budoucnost) byl z Loun. Osud tomu chtěl, aby Zloun z Loun byl Dr. Vrdmlmrsmrst, zatímco Nigrus Trumpál je prostě Dobrák od Kosti.

^** dopl. pozn. č. 2: Nejstarší a nejslavnější karetní univerzita na světě na sever od Alp… na jih od Krkonoš, východ od Vltavy a západ od železniční tratě č. 260 Česká Třebová-Brno.

Dnes součást Univerzity Pardubice jako Fakulta karbanická.

^a pozn. nadřízeného editora: Matka dnešní polenské vyučující Sevilly Tříhlavňové,^b která ale (aspoň dle všeobecného přesvědčení) zdaleka její schopnosti nezdědila.

^b pozn. korektora: Tato informace se zdá krajně nedůvěryhodná. Pravidla českého jazyka ani normy týkající se jmen a příjmení nepřipouštějí takovéto úpravy příjmení mezi generacemi.^c

^c  pozn. nakladatele: Nechcete těch poznámek už nechat?!

---

Seznam kapitol 4. dílu:

Část I.: Pohádky lidské babičky
Kapitola I.*Kapitola II.*Kapitola III.*Kapitola IV.*Kapitola V.*Kapitola VI.*Kapitola VII.*Kapitola VIII.*Kapitola IX.*Kapitola X.

Část II.: Milé deníčky z letního tábora
Den první*Noc první*Den druhý*Noc druhá*Den třetí*Noc třetí*Den čtvrtý - Den sedmý*Noc sedmá*Den osmý*Noc osmá - Den devátý*Noc devátá*Den desátý*Den jedenáctý*Den dvanáctý

Část III.: Varrrle vrrrací úderrr
Kolo první*Kolo druhé*Kolo třetí*Kolo čtvrté*Kolo páté*Kolo šesté*Kolo sedmé*Kolo osmé*Kolo deváté*Kolo desáté*Kolo jedenácté