Část druhá: Píseň piků a křížů
„Marty!“ zaklepal Rohn Lotkien na dveře pokoje svého syna. „Jsi tam?“
Mladík oslovený jako Marty – pravděpodobně proto, že se tak jmenoval, i když v karbanickém světě nikdy nevíte – si s povzdechem přeměřil vzdálenost mezi otevřeným oknem do zahrady a pracovním stolem, u kterého seděl.
„Jo,“ zabručel nakonec.
