7-I/1: Sedm ráno

Garry krvácí, a způsobí tak své tetě Otýlii ošklivé trauma * Naštěstí ho v pravou chvíli vyzvedne dívka vonící meduňkou, rdesnem a skořicí * Irrita Hrdličková hanobí památku Nigruse Trumpála * Drsoňovi se dozvídají nové cenné informace o tom spolku * Starý muž odnáší velblouda z pouště

Kapitola první: Sedm ráno

Za mostem v Úzké ulici…

…se nenacházel krámek z dálky vonící, ale dům číslo 6, kde toho času přebývala rodina Mojmíra Drsoně, jeho ženy Otýlie, jejich syna Davida a členem domácnosti byl stále i Garry Poker, zvláštní černovlasý chlapec s jizvou na zadku, který právě krvácel na schodišti.

Levou rukou si přidržoval poraněnou pravačku, přičemž si cestou do přízemí dával pozor, aby tmavočervená kapka krve spadla na každičký schod.

„Co se ti stalo?“ vyděsila se teta Otýlie, když procházel kuchyní, a přidržela se kuchyňské linky, aby neomdlela.

„Menší nehoda,“ mávl rukou Garry, čímž ohodil sprškou krve čerstvě vycíděný sporák, a dřez. Teta Otýlie zasténala.

7-I: Sedm Pokerů

Část první: Sedm Pokerů

„Proč se to jmenuje Sedm Pokerů? Copak se tam Garry vyskytne sedmkrát?“

„Ne. Možná se vyskytne sedmkrát v Brajglu, ale bude to výskyt sériový a nikoli paralelní. Takže to bude pořád jeden a ten samý Garry. Garry je totiž zcela jedinečný, neopakovatelný a nezkopírovatelný.“

„Tak kde se vezme těch sedm Pokerů? Objeví se snad nějací noví Garryho příbuzní?“

„Proboha ne! Nebo aspoň doufejme, ale všichni jsou přece mrtví. Kromě jeho otce, samozřejmě. A jeho tety, strýce a bratrance.“

7-0: Intro

Úvodní scéna před titulky

V plážové restauraci skládající se z proutěných sedaček umístěných pod palmovými slunečníky, které obklopovaly skromný bar, panovala líná letní atmosféra. Přesto, že už se stmívalo, panovalo nesnesitelné vedro. Návštěvníci spokojeně podřimovali, ti aktivnější se ovívali jídelním lístkem. Jen jeden pár byl zabrán do živého rozhovoru.
„Zapomeň na to, je to příliš riskantní. Do něčeho takového nejdu,“ řekl muž.
Ona se zamračila: „To říkáš pokaždé. Do toho nejdu, je to příliš nebezpečné…“

6-24: Pohřeb - teď už Trumpálův

Co se stane 13. června ve 13.13? A 14. června ve 14.14? Odmaturuje Garry s vyznamenáním? Kdo je TSF? Existuje Carribean Republico dos Cardos, nebo neexistuje? Co se Hormoně na Grapeovi nejvíc líbí? Kdo by vydržel živit se celý život jen palačinkami? A kam uloží Nigrus Trumpál svoji duši? A je to konec, nebo bude ještě nějaký sedmý díl?

Kapitola dvacátá čtvrtá:

Pohřeb – teď už Trumpálův

Maturantem snadno a rychle

Ráno se místo snídaně všichni shromáždili na hlavním nádvoří. Pod věží stálo improvizované pódium, stále obklopené květinami a jinými připomínkovými předměty. Garry si všiml, že některé studentky (nebo aspoň doufal, že studentky) zde na ředitelovu památku odložily i punčochy, podprsenky nebo kalhotky. Pokud ho zrak neklamal, zahlédl dokonce i jeden podvazkový pás.

6-23: Hrabětův útěk

Baví Garryho špehovat Cracka? Že bychom se konečně dověděli, kdo je hrabě dvojí barvy? Dokázal by Garry poznat jeho písmo? Kolik aut projede za hodinu po silnici mezi Polnou a Věžničkou? Jaký by mělo smysl bránit Smrtikibicům, aby utekli ze školy ven? Víte, jak vypadá Dubrovník? Za kolik minut se Von začne shánět po další holce? A kdo byl pověřen vyšetřováním Trumpálovy vraždy/sebevraždy (abychom nepředjímali)?

Kapitola dvacátá třetí:

Hrabětův útěk

Post mortem

Garry měl pocit, jako by i on padal do prázdna. Což bylo tím, že se v šoku přestal držet trámu a zřítil se na dřevěnou podlahu. Naštěstí rána zanikla ve směsici zvuků, jako bylo zvracení Amise Karrota, výskání Barbecue Le-Branžové a nesrozumitelné mumlání Fury. Garry se rychle vzpamatoval a ukryl se do stínů, což bylo jeho štěstí, protože Smrtikibicové se zatím vydali po schodišti dolů.

Garrymu tepala hlava směsí zuřivosti, strachu, zmatení a touhy po pomstě. Ta se ještě znásobila, když zahlédl Barbecue Le-Branžovou, jak tančí po schodech.

6-22: Kulatá věž s červenou střechou a mírně nakloněným cimbuřím

Co se stane, když dědeček vyleze z vody? Kdy se objeví Australus Grape, když Trumpál řekne, aby přišel hned? Kdo si vysloužil mrkajícího smajlíka od Pána falešných karet? Jak dopadne oslava na věži? Nosil by s sebou nepříčetný člověk dýku s čepelí napuštěnou prudkým jedem?

Kapitola dvacátá druhá:

Kulatá věž s červenou střechou a mírně nakloněným cimbuřím 

Směr Polná

Garry opřel profesora Trumpála o bok auta a s úlevným vydechnutím se sesunul vedle něj.

„Budeš muset řídit, Garry,“ poplácal ho ředitel po rameni. „Já jsem pod vlivem.“

„A já nemám řidičák!“ opáčil Garry.

„To je svým způsobem výhoda. Aspoň ti ho nebudou moct sebrat, když něco provedeš,“ uklidňoval ho Trumpál. „A auto je psané na Kvikuana. Kdyby něco, hodíme to na něj.“

„Vážně mi svěříte svůj život?“ divil se Garry.

6-21: Výlet v bouři

Co se stane, když vesničan narazí na jaguára číhajícího v houští? Hraje Brownie šachy líp, než Támhleta luští sudoku? Kam zavede Garryho král rybář? K čemu bude dobrá mapa Šumavy z roku 1963? Proč Garry nikdy nebyl na škole v přírodě? Jaké vlasy měli staří Slované? Koho nikdo nečeká v podzemní jeskyni?

Kapitola dvacátá první:

Výlet v bouři

Archipelago

V pondělí Garry vyrazil na výuku, aby zjistil, že již nastal svatý týden a žádná se již nekoná. Přestože si vůbec nedokázal vybavit, že by měl uzavřené známkování, natož aby věděl všechno, co by vědět měl, týden volna uvítal s nadšením. Zasedl s Vonem ke strojům a pustil se do práce: protože počítače už poráželi na nejtěžší obtížnost na všech dostupných mapách, přišel čas pustit se do boje proti sobě, a to na vodě i na souši.